Vznikl na místě původního panského sídla a gotického hrádku ze 14. stol. Jeden z největších jihočeských zámků byl na počátku 12. století součástí trhové osady. Největší rozmach přinesli městu i zámku Rožmberkové, kteří vlastnili Třeboň od roku 1366 až do vymření rodu v roce 1611.
V roce 1660 koupili válkou zchudlé třeboňské panství Schwarzenbergové, na vnějším nádvoří postavili barokní úřednický dům a nádvoří obohatili o kašnu s heraldickým rodovým znakem – havranem klovajícím hlavy mrtvých Turků.
Třeboňský zámek je po Pražském hradu a Českokrumlovském zámku třetím největším komplexem tohoto typu v celém Česku. O rozlehlosti zámku vypovídá počet místností, kterých je zhruba 120. Zámek si můžete prohlédnout na třech prohlídkových trasách.
První trasa A – Rožmberské pokoje připomínají rozvoj Třeboně za vlády posledních rožmberských vladařů Viléma a Petra Voka. V expozici je mj. mapa třeboňské rybniční soustavy z roku 1684, soubor ostrostřeleckých terčů, přípravna jídel s množstvím kameniny, fraucimor a dvořanská světnice s erby rožmberských dvořanů.
Druhá trasa B – Ve schwarzenberských apartmá je soustředěno množství unikátních osobních předmětů připomínajících drobné radosti i starosti knížecí rodiny v průběhu 2. poloviny 19. století a na počátku 20. století včetně památek na lovecké výpravy do Keni.
Třetí trasa C – Konírna, psí kuchyně a kasematy připomínají vztah Schwarzenbergů k lovectví, myslivosti a chovu koní a psů. V konírně jsou soustředěna pánská, dámská i dětská sedla, kostýmy, třmeny, udidla a další potřeby pro jezdce a lovce z období od 16. do 19. století. Ve psí kuchyni připravoval psovod stravu pro psí smečku a se psy zde i bydlel.
Za návštěvu stojí také krásný zámecký park. V části je umístěn slavný třeboňský archiv, jeden z nejvýznamnějších u nás.
Více informací o návštěvní době, prodeji vstupenek naleznete na stránkách:
Dvoupodlažní novogotická sakrální stavba ve tvaru pravidelného šestiúhelníku s předsunutou věží a s majestátním oboustranným schodištěm je obklopena anglickým parkem. O stavbu se zasloužili především Jan Adolf II. Schwarzenberg a jeho manželka, kněžna Eleonora. V hrobce jsou více než dvě desítky dvouplášťových rakví, těla jsou nabalzamovaná. Každý z členů rodu skrývá zajímavý životní příběh. Schwarzenberkové většinou umírali na nemoci, jako byl záškrt nebo zápal plic, případně šlo o tragická úmrtí. V kapli hrobky osvětlené svíčkami a s výbornou akustikou se konají různé koncerty i jiné kulturní akce.
Prohlídková trasa prochází prostorem kaple Božského Vykupitele, kde je návštěvníkovi podán výklad o historii této unikátní stavby a informace o rodu Schwarzenbergů, vládnoucích v Třeboni od roku 1660. Ve spodní části stavby je mramorový náhrobek italského sochaře Alexandra Trippela, který zakoupil v roce 1791 kníže Josef pro svého otce Jana Nepomuka.
Více informací o návštěvní době, prodeji vstupenek naleznete na stránkách: www.zamek-trebon.eu